Aktivity - Navlékání gumiček

Procvičování jemné motoriky - navlékání gumiček na cokoliv příhodného - u  nás vyhrálo držadlo u pumpy. Příště musíme zkusit navlékat na něco, kde bude muset Toník gumičku i roztáhnout, to mu zatím moc nešlo.

Tvoření - Kočička z papírových talířů

Na FB na mě vyskočila tahle kočička, tak jsem neváhala a že si jí s Toníčkem také vyrobíme.

Z jednoho papírového talíře jsem vystřihla hlavu, druhý je použit jako tělo a ze čtvrtky vystřižené nohy a ocásek. Hlava, nohy a ocásek obtažené černou lihovkou, na nožky domalovány drápky a na hlavu ouška, čumáček a fousky. Ouška a čumáček vybarveny růžovou fixou. Poté vše slepeno Herkulesem a nalepeny hýbací očíčka.

Pak už přišlo na řadu Toníkovo tvoření - speciálním houbičkovým ťupacím štětcem (koupeno v Kik, ale dala by se použít i obyčejná houbička na nádobí) kočičku decentně zbarvil do černa. Těch pár minut tvoření bylo tak akorát, aby ho to bavilo, dělal co měl a nezačal s barvou blbnout:-)
Ano, je to jedna z aktivit, kdy příprava dalece předčí čas strávený vlastní aktivitou, ale v tomhle případě to nevadilo, bavilo to nás oba:-)

Pokusy - Soda a ocet

Jak reaguje jedlá soda, když se do ní nakape ocet? Vyzkoušení si, že různé chemické látky spolu mohou zreagovat. Zároveň procvičování jemné motoriky při používání kapátka.

Co budeme potřebovat?
- jedlou sodu
- ocet
- potravinářské barvivo
- plech, talíř nebo misku
- skleničky nebo kelímky na obarvený ocet
- kapátko

Do plechu jsem nasypala jedlou sodu. Použila jsem 100g balení, které se používá v Lidlu. Počet pytlíků podle toho, jak velkou plochu chcete pro malého alchymistu připravit. Do skleniček jsem nalila ocet a rozmíchala v nich potravinářské barvivo. Použila jsem gelové na barvení marcipánu (jiné jsem doma neměla). A pak už je to na malém chemikovi - nabrat ocet do kapátka a pustit do jedlé sody. Chemická reakce se mu určitě bude líbit. Alespoň Toník byl nadšen:-) Jen pro příště seženu menší kapátko, ať to není hned hotové a ať se může do sody kreslit ornamenty.

Banánový mugcake

Rychlá snídaně podle Mámy v kuchyni. Recept najdete tu. Toníkovi chutnal, jen jsme dali méně kakaa.

Kniha - Hádej, jak moc tě mám rád!

Kniha, co je u nás hodně oblíbená, i přesto, že v ní není ani jedno auto:-) Vlastně je to série knih, z které máme v knihovničce úvodní Hádej, jak moc tě mám rád a pak Zimu. K Velikonocům si Toník vykoleduje Jaro a už teď se na něj moc těším! Dále vyšlo ještě Léto a Podzim. Je pravda, že my rodiče tyhle knížky milujeme více než Toník, jsou totiž plné něhy a rodičovské lásky a jejich čtení je krásným pohlazením po duši. Toníkovi se líbí jednoduchý děj, krátký příběh a spousta obrázků. A taky to, že se možná v tom malém zajíci i trochu vidí:-)

A o čem knihy jsou? Vyprávějí příběh táty zajíce a syna zajíčka. Děj není nijak složitý. V podstatě jde hlavně o lásku mezi nimi. V úvodní knize se předhánějí o to, jak moc má kdo toho druhého rád. Podle toho se taky kniha jmenuje. V Zimě zase hrají hru na hádání věcí, které vidí kolem sebe. Nic složitého, jen pár stránek, ale i tak knihy plné něhy a lásky. A my, od té doby, co ty knihy máme doma, si daleko více říkáme, že se máme rádi:-)

Vydalo nakladatelství Svojtka. Autorem knihy je Sam McBratney, ilustrace Anita Jeram.

Hra - Přiřazování ocasům ke zvířátkům

Aktivita na přiřazování ocasů k jednotlivým zvířátkům. Zároveň procvičování i jemné motoriky, protože se ocasy na zvířátka přicvakávají pomocí kolíčků.

Z internetu jsem si stáhla šablony se zvířátky, ty jsem vytiskla a zalaminovala. Poté jsem je vystřihla a pro lepší pevnost ještě podlepila pěnovkou. Podle návodu na šabloně jsem nalepila jednotlivé ocasy na kolíčky.

Zvířátka i s ocásky k vytisknutí odtud. Stránky jsou v ruštině. Odkaz na stažení je fialové tlačítko pod článkem.

Toník v současné době projevuje zájem o kolíčky, rád je na cokoliv přicvakává, tak jsem se těšila, až vytáhneme tuto připravenou hru. Ale s úspěchem jsem se moc nesetkala. Rozhodně se doba zabavení a hraní nerovnala době, kterou jsem strávila výrobou, naopak byla o dost kratší. Toníka totiž vše bavilo jen chvilku, přicvakl dva ocásky, pak ho bavilo je dávat zcela nahodile a blbnout s nimi. Což mi nevadilo, ale když začal poměrně rychle odlepovat jednotlivé ocásky, hru jsem zase schovala. Uvidíme, jestli se za nějakou dobu setká s větším zájmem.

Svíčková tentokrát s knedlíkem

Toník je omáčkomil. A omáčka je zároveň ideální konzistence, jak do něj dobrovolně dostat nějakou zeleninu. V zimě je její nabídka né vždy úplně ideální, tak jsme opět vařili Toníkovu oblíbenou svíčkovou omáčku - recept najdete zde. Tentokrát byla i s knedlíkem. Poprvé jsme vyzkoušeli špaldové hrnkové knedlíky podle Mámy v kuchyni. A povedly se:-) Oproti minule navíc omáčka zjemnělá zakysanou smetanou.

Čtení před spaním - Kuky se vrací

Tentokrát vybírala knížku na čtení před spaním maminka:-) Zapátrala jsem v naší knihovně a vytáhla knihu napsanou podle stejnojmenného filmu Kuky se vrací z dílny Jana Svěráka s ilustracemi Jakuba Dvorského. Knihu vydala Mladá Fronta v roce 2010.

Pro Toníka to byla hlavně poslouchací kniha - je zde hodně textu, obrázků méně, ale za to jsme jí zase četli delší dobu. Toník si během jejího čtení oblíbil i plyšáka Kukyho a musel s ním chodit spát:-) A sám hlásil, že jdeme číst Kukyho, takže se mu knížka asi líbila. Pro mě to bylo vítané zpestření a návrat o pár let zpátky, kdy jsme na tomhle filmu byli v kině:-)

DIY - Hasičské auto

Taky se vám doma hromadí krabice, které je vám líto vyhodit, že se budou na něco hodit? Tak, co třeba vyrobit hasičské (nebo jakékoliv jiné) auto pro malého automila?

Použili jsme (tedy tatínek) krabici od velkého balení plen - může to být ale jakákoliv krabice, do které si budoucí řidič pohodlně sedne - a tu jsme oblepili balícím papírem. Z tlustého kartónu jsme vystřihli kola a ty nalepily na boky auta. Místo kartónu lze na kola použít i papírové talíře. A pak už jen vše pomalovat dle fantazie:-)

Pokusy - Rozpouštění ledu

S Toníkem jsme zkoumali led - jaké je to na něj sahat, jak se chová v teple, po zalití teplou vodou, co z něho vzniká, když se rozpouští ...

Do krabičky jsem schovala malou hračku, zalila vodou a dala do mrazáku. Druhý den už stačilo jen vytáhnout a zkoumat:-)

Tvoření - Natiskaný vláček

S Toníkem jsme si vytvořili další obrázek na zeď. Využila jsem momentální Toníkův zájem o razítka a jedním domácím jsme si orazítkovali vláček na zeď. Tiskali jsme polovinou houbičky na nádobí, na kterou jsem Toníkovi dala barvu a ten si jí s malou dopomocí rozetřel. Spolu jsme pak natiskali vagónky a mašinku. Z druhé poloviny houbičky jsem vystřihla kolečko a tím jsme stejným způsobem dotiskali k vagónkům a mašince kolečka. Pak už jen stačilo domalovat koleje a vagónky a mašinku pospojovat.

Inspiraci k obrázku jsem našla na internetu. Byl tam takový hezky pestrobarevný a veselý. Toník ale chtěl nejdříve místo tiskání malovat, tak jsme trochu zaimprozovali a vybarvili nejdříve pozadí na čtvrtku. A teprve pak jsme se pustili do vlastní realizace vybraného díla.

Risoto s dýní a červenou řepou

Opět jedna risotová variace. Orestovala jsem pórek, pak přihodila kuřecí maso, dýni a červenou řepu. Trochu osolila, přisypala rýži, oregáno, zalila vodou a nechala vařit do změknutí rýže. Lze ještě posypat sýrem.

Hra - Běhací pexeso

Toník je nejraději stále v pohybu, udržet ho u nějaké klidové aktivity je umění. Proto jsem si s ním zkusila zahrát běhací pexeso. Pro Toníka tam byl ten pohyb, pro mě přiřazování stejných kartiček a jejich pojmenování. Pro začátek jsem využila ke hře malé reklamní pexeso se zvířátky tvořené pouze 4 páry kartiček.

Pravidla hry jsou velmi jednoduchá. V obýváku jsem na zem rozložila 4 kartičky - od každého páru jednu, zbylé 4 kartičky jsem dala v ložnici na postel. Úkolem Toníka bylo běžet do ložnice, vzít si jednu kartičku, přiběhnout zpátky a přiřadit jí tak, aby vznikla správná dvojice. U toho jsme zároveň opakovali pojmenovávání zvířátek a jejich zvuky. Cílem je zkompletovat všechny dvojice.

S Toníkem jsme hráli zatím dvakrát. Poprvé to bylo rozpačitější, chvilku trvalo, než si ujasnil, co vlastně po něm chci - chtěl brát více kartiček najednou apod. Teď podruhé ho to ale hodně bavilo, hru jsme celkem 3x opakovali. Určitě se dá hrát i s větším počtem dvojic, hra tak bude složitější pro přiřazování kartiček a zároveň bude více procvičovat výdrž u jedné aktivity. My ale zatím budeme hrát s tímhle počtem přesně z opačného důvodu - je to rychlé a Toník nemá problém celé kolo dohrát do konce. Pak si může vybrat jestli chce hrát znovu.

Aktivity - Čištění zubů

Vytiskla jsem si obrázek pusy se zuby, rty vybarvila a stránku zalaminovala. Dále budeme potřebovat fix na bílou tabuli (fix, co jde smazat) a kartáček na zuby. Doporučuji nějaký s rovně střiženými štětinami. Na zalaminované zuby fixou namalujeme nějaké nečistoty, které má dítě za úkol "vyčistit" - smazat kartáčkem.
Nápad na aktivitu viděn na internetu,  moc se mi líbil, krásně se u něho dalo povídat a ukázat si, proč si vlastně čistit zuby. Mazání kartáčkem ale Toníkovi moc nešlo, štětiny byly tvarované a nešly tak ideálně přimáčknout na fólii, mazání bylo tak trochu těžší a to Toníka nebavilo. Pak jsme tak vytáhli bílou tabuli, na kterou si mohl dle libosti kreslit a obrázky mazat, což se mu moc líbilo. Takže nás čistění zubů inspirovalo k další aktivitě:-)

Obrázek pusy se dá stáhnout třeba odsud.

Čtení před spaním - Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek

Toník se teď naučil usínat u čtení, občas tak čteme trochu déle a spotřeba knížek tak dost roste. Musela jsem proto sáhnout do zásob ze svého dětství a od rodičů jsem si půjčila Martínkovu čítanku a dvě klubíčka pohádek od Eduarda Petišky s nádhernými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Máme vydání z roku 1987 z nakladatelství Albatros, ale koukala jsem, že přesně tahle verze se dá sehnat v knihkupectví i dnes.

Předčítání bylo pro mě krásně nostalgické, často se mi vybavovaly konce příběhů nebo jednotlivé ilustrace. Ty jsou prostě jedinečné a kouzelně dětské. Některé příběhy z Martínkovi čítanky jsou dnes už trochu zastaralé. Bohužel doba se změnila - pětileté dítě samo nakoupit nepůjde, stejně tak nepůjde samo s kamarádkou k zubaři. Více se mi tak líbily jednotlivé pohádky z Klubíček pohádek. Toníka předčítání baví, vydrží poslouchat, je mu se kniha taky líbila. Hlavně ocenil hodně barevných obrázků :-) Délka většiny příběhů naprosto akorát. Jediný problém jsme měli s Maminčinou pohádkou, která prostě na jedno čtení byla až moc dlouhá. Jinak to tak hezky vycházelo na 1-3 příběhy před spaním.

Tvoření - Ježek z modelíny

Jednoduchá aktivita na procvičení jemné motoriky. Z modelíny jsem vytvarovala základ na ježka - hlavu a tělíčko a Toník mu dodělával bodliny pomocí párátek. Ježka se nám nepovedlo dokončit - dělali jsme ho už podruhé a jako všechno, co Toník už zná, ho to baví jen chvilku. Ale i tak se na nějakou dobu zabavil a to je hlavní:-)

Pod koláží fotka, jak by dílo mělo vypadat, pokud dítě spolupracuje. Takhle krásně se nám ježek povedl loni v létě:-)